LED dioda, průměr 3mm, barva červená. 

Elektrické vlastnosti diod LED 

Závislost proudu na napětí (voltampérová charakteristika) má podobný průběh jako běžná polovodičová dioda. Liší se pouze hodnotami hraničních napětí v propustném a závěrném směru.

Zvyšujeme-li od nuly napětí na diodě v propustném směru (tj. kladný pól zdroje je připojen na anodu a záporný pól zdroje na katodu diody), zpočátku LED neprochází téměř žádný proud - chová se, jako by byla nevodivá. Od určité výše přiloženého napětí dojde k zlomu - dioda se začne otevírat a na další drobné zvyšování napětí reaguje prudkým nárůstem procházejícího proudu. Proud vzhledem k napětí roste přibližně exponenciálně. Tehdy se dioda začíná také rozsvěcet. Zvyšujeme-li dále napětí, dioda zvyšuje svůj jas, až dosáhne svého maxima. Závislost svítivosti diody LED na proudu je v této oblasti přibližně lineární, tj. např. při dvojnásobném zvýšení proudu dojde ke zhruba dvojnásobnému zvýšení intenzity světla vydávaného diodou. Při dalším zvyšování proudu nad povolenou mez může dojít k tepelnému přetížení polovodičového přechodu a poruše diody.

Připojíme-li diodu LED na zdroj napětí v závěrném směru (tj. kladný pól zdroje je připojen na katodu a záporný pól na anodu), při jeho zvyšování od nuly diodou neprochází žádný proud. Chová se nevodivě. Při určité výši napětí v závěrném směru dojde k průrazu - diodou začne náhle procházet velký proud. Tento průraz bývá ve většině případů destruktivní - polovodičový přechod je zkratován a dioda je trvale poškozena. Průrazné napětí v závěrném směru je u elektroluminiscenční diody oproti usměrňovacím diodám velmi nízké - v řádu jednotek voltů. Při připojení napětí v závěrném směru dioda LED nikdy nesvítí.

Vzhledem ke tvaru voltampérové charakteristiky se tyto diody musejí napájet ze zdroje proudu. Pokud nevyžadujeme vysokou účinnost zapojení (například u různých indikátorů), můžeme se přiblížit proudovému zdroji tím, že připojíme LED v sérii s rezistorem omezujícím protékající proud ke zdroji stálého napětí (změny napětí vyvolají menší změny proudu). Tento způsob je běžně používán.

Zapojujeme-li více kusů LED dohromady, nelze je spojit přímo paralelně. Kvůli výrobním odchylkám se totiž mohou voltampérové charakteristiky jednotlivých kusů mírně lišit. Vzhledem ke strmosti pracovní části charakteristiky mohou mít paralelně spojené diody různou svítivost, v horším případě může dojít ke zničení těch kusů, jimiž prochází větší proud. Proto se doporučuje jejich sériové zapojení. To zaručí shodný proud protékající všemi diodami. Musíme-li přesto spojit více LED paralelně (např. není-li k dispozici dostatečně vysoké napájecí napětí), musíme ke každé LED připojit předřadný rezistor. Takto lze také spojit paralelně více skupin LED sériově spojených. Každá skupina sériově spojených LED musí však mít vlastní předřadný rezistor.

Většina LED má také nízké průrazné napětí, takže mohou být zničeny přiložením závěrného napětí i o výši jen několika voltů. Protože se nelze vždy spolehnout na obecná pravidla určení polarity vývodů, je vhodné se o jejich polaritě přesvědčit nahlédnutím do katalogového listu. Případně lze polaritu zjistit připojením diody ke zdroji nízkého napětí v sérii s ochranným rezistorem.
 

I když nejspolehlivěji lze zjistit polaritu vývodů LED nahlédnutím do katalogového listu výrobce, existují obecně platné způsoby pro označení polarity (pozor, podle velikosti vývodu P nebo N uvnitř pouzdra často nelze polaritu stanovit):

Méně spolehlivé metody pro určení polarity jsou:

Charakteristické hodnoty napětí v propustném směru 

Pro obyčejné LED v 3 mm nebo 5 mm pouzdrech, jsou charakteristické následující hodnoty napětí v propustném směru. To závisí na technologii výroby, typu použitých polovodičů, teplotě a protékajícím proudu (hodnoty zde uvedené přibližně pro hodnotu 20 mA)

U většiny LED je maximální závěrné napětí (U_R) kolem 5 V.